Sotva se ten závodník postavil na start slavného sjezdu v Kitzbühelu, sevřelo se mi něco v břichu. „Bojím se, že ten chlap spadne,“ zašeptala jsem před televizní obrazovkou. Jel dobře. Jel rychle. A pak spadl. Naštěstí ho chytila bezpečnostní síť a nic se mu nestalo. Ale já jsem se opět přesvědčila, že má intuice funguje. Jsou to takové nevysvětlitelné zlomky předtuchy, které nejdou vyvolat, opakovat ani zastavit. Chvíle, kdy vím, že vím.