Kdo čekal jubilejní oslavný blog č. #100, nedočkal se. Čekala jsem ho i já, ale prostě opět přišla menší pauzička, do poslední minuty vyplněná něčím jiným. Tak už to v životě bývá, že je občas důležitější žít a konat než psát o tom, co žiju a konám. Každopádně už nejsem u trojčíselných dnů a zachvátila mne panika. Do dne, kdy ze mne má být Úžasná Bára, už zbývá jen 98 dní a nocí.
Mé staré Já se dere ke slovu svými nářky: To nemůžu stihnout! Proč jsem se do toho pouštěla? Co budu dělat? Mé nové, pomalu se vynořující Já ho uklidňuje: Co můžeš ztratit kromě svých představ o sobě samé? Nemysli na to, co si myslí ostatní, protože ti si většinou nemyslí nic. Mají dost starostí sami se sebou. Nepřeceňuj se, ani se nepodceňuj. Prostě jen buď sama sebou, vždyť nikým jiným ani být nemůžeš. Zní vám to jako rada z Mojí psychologie? Přitom je to rada z Mojí hlavy, která však nemá tištěné vydání.
Zásadním krokem posledních dnů je ranní meditace. Vstávám dřív, ale úžasná rána nevěnuji blogu, ale sobě. Poslouchám čtvrthodinovou meditaci ještě ve vyhřáté posteli a nechám se unášet příjemným hlasem z reproduktoru a svým tělem prostupovat teplo a barvy. Je to opravdu osvěžující. Můj obraz v zrcadle, když dorazím do ledové koupelny, už nepřipomíná ozvěny Bitvy u Stalingradu. Dokonce se na tu pomačkanou paní někdy usměju. Jojo, neznám tě, ale umeju tě.
Ta panika je způsobená spíše tím, že zeměkoulí někdo otáčí stále rychleji. Taky jste si toho všimli, že jsou nejen kratší dny, ale i noci?
Sotva si lehnu, už je ráno. Sotva vstanu, už je den za námi. J ako když někdo roztočí glóbus rychleji a rychleji, až se vám země a moře slévají před očima do modré šmlouhy. Protože jestli tomu tak není, pak mi všechno asi trvá déle nebo mi ten čas někdo krade. Nebo, a to by to vysvětlovalo, máme doma někde v koutě černou díru, která všechno pohlcuje. O zesílené gravitaci už jsem psala. Teď mám strach, že mě ta odstředivá síla otáčející se planety vynese na jinou oběžnou dráhu. To by byl stylový začátek a konec vesmírné Úžasné Báry.
Ještě jsem ani blog nedopsala a už vidím, že zase nestíhám. Dneska má směnu u zemské osy asi nějaký energií sršící nováček. Tak já letím, přátelé. Než dočtete, bude tu další den.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře. Buďte první!
Přidejte vlastní komentář