Jedna z mnoha životních rad zní: Nemůžeš-li něco změnit, nauč se to mít rád. Tak teď sedím ve svém křesle v pracovně, piju ranní kávu a raduji se z rozsvíceného vánočního stromečku. Nedívám se raději na koberec pod ním, obdivuji bílé ozdoby a světýlka. Ale protože jsem zlobivá holka, někde uvnitř přemýšlím, jestli se s ním budu muset radovat až do Velikonoc nebo mi ho dovolí odzdobit už na Vodění medvěda.

Jak víte, byla jsem letos, vlastně loni, připravena na Vánoce už na začátku prosince. A jak to rychle přišlo, tak už na Tři krále jsem byla připravena s Vánoci zase skončit. Ve většině domácností je to normální. V naší rodině to je ale dlouhý, skutečně dlouhý proces. Proč bychom ho odstrojovali, když ještě neopadal? Čemu tu vadí? To je TAK krásné, když večer svítí. Jsem pevně rozhodnuta se tento víkend vzepřít a potají schovat alespoň betlém a naše vánoční surikaty. Dost na tom, že v březnovém daňovém přiznání bude v přílohách zase trochu jehličí.

Vlastně by mě to mělo těšit, že je můj muž tak stálý a věrný. Když nevyhodí stromek, i když už má to nejlepší za sebou, a stále mu dává šanci, asi jsem si vybrala správně. Když jsme se včera dívali všichni společně na videa z Vánoc roku 2006, musela jsem konstatovat, že se toho u nás doma moc nezměnilo. Bohužel, i to akvárium, které tehdy dostala naše Marťa pod stromeček (Pojďte se všichni podívat, svítí tady nějaký stan! – komentovala svítící akvárium přikryté červeným ubrusem.) pořád máme. Je v něm aktuálně jedna ryba a jeden přísavák, ale moji milí na ně dokáží čučet a komentovat jejich bodliny celé hodiny. Nové ryby tam prý koupit nemohu. Co kdyby si na ně ti dva už nezvykli? Myšleno ti dva v akváriu i ti dva před sklem.

Čas v našem domě plyne věcem i lidem pomalu a jen tak nevyprší. Vše je takové zabydlené, lehce otlučené, starosvětské, jak říká Marťa Ž. Všechno s námi zůstává dlouho, dlouho. Nakřáplý hrnec nejdýl vydrží. Neplatí to jen o jídle a penězích, tyto entity k nám přicházejí a od nás odcházejí ve speciálním zrychleném režimu. Zůstávají jen zážitky, příjemně prožité chvíle a vánoční stromeček. Kdybyste měli na jaře cestu, stavte se, třeba na vás ještě pár jehliček zbude.

Ilustrační obrázek McCool Travel