Svět Úžasné Báry ve fotografiích
Když jsem sama doma, nemůžu se nabažit toho ticha. Rozléhá se prázdnými pokoji, jejichž dveře otevírám dokořán v zámecké enfiládě. Ze svého křesla v pracovně vidím slunce na terase, vzdálené přes pět místností. Nikdo tu nekýchá, nerambasí, nechodí. A hlavně, nikdo se mě na nic neptá. Žádné: Mami? Bari? Jsi tu?
