Na webu www.elisale.cz najdete citát: „Můžeš předstírat, že je všechno v pořádku, nebo se můžeš změnit.“ Tyto stránky patří úžasné mladé ženě, kterou najdete na sociálních sítích pod jménem Jana Marcolini Zimová Elisale. Masérce a lektorce zvláštních masáží, které pomáhají nejen tělu, ale i duši.
Jiřina Kuklišinová vyrostla v Rožnově pod Radhoštěm. Vystudovaná učitelka hry na cimbál, klavír a varhany působila v Ostravě a mezi její první žáky patřila například cimbalistka Růžena Děcká. Pak do jejího života vstoupil cizokrajný muž Emil Liebermann, který podnikl dlouhou plavbu z Bolívie do Evropy, aby mohl v Ostravě studovat Vysokou školu báňskou. Temperamentní blondýnka a zdvořilý Jihoameričan se zamilovali a vydali se na společnou cestu životem. Prožili více než půlstoletí plné zvratů a stěhování z kontinentu na kontinent. Nyní jsou zpět v Rožnově pod Radhoštěm.
Když mi dorazila pozvánka na svatbu Lamiho a Zuzi, cítila jsem se velmi výjimečně. Lami je nadaný mladý právník, se kterým jsem se poznala v práci a velmi jsem si ho oblíbila. Pokorný, pracovitý, s pochopením pro můj černý humor. Že mě pozval na svou svatbu, to mi vyrazilo dech, a moc mě to potěšilo.
Kdybych měla shrnout jednou větou svůj dojem z knihy Terapie sdílením, zněla by asi takto: Díkybohu, že už nejsem mladá. Teda tak mladá, aby se mi na telefonu mohla objevit jakákoliv zpráva z rozchodových sms, zachycených v této knize.
ZMĚNA patří k nejčastějším slovům, se kterými se v poslední době setkáváme. Zatímco dříve bylo snem udržet si v životě status quo, dnes je to snaha stále něco měnit. Je zajímavé, že nikdo si nepřeje změnu k horšímu. Přitom právě taková změna by mohla žadateli velmi rychle ukázat, jak skvěle se měl, než začal toužit po změně. Po nové práci, po nové ženě – muži, po nové postavě, nové kabelce, novém nosu, ideálně po novém životním stylu.
Když začnou na jaře pučet první stromy a rozkvetou jarní květiny, lidi fotí a fotí tu krásu jako blázniví. Dívám se na ně z okna, jak stojí u záhonů před kostelem v předpoklonu a hledají mobil. Já fotím taky. Jaro. I podzim. Strkám nos až k hlíně, abych získala lepší detail. Obyčejným foťákem nebo mobilem, žádné zrcadlovky. Žádné velké upravování. Příroda je dokonalá taková, jaká je. Úžasná. Tak kdybyste měli někdy chvilku zastavit se a pokochat se tou krásou, je tu pro vás rubrika Makroradost v mikrosvětě.
Občas je dobré pročíst si staré příspěvky a ověřit si, jestli obstojí v čase. Jedním z nejčtenějších blogů na původních Zoufalcových zápiscích byl tento příspěvek z léta 2011. Jak se vám líbí o sedm let později?
Majitelka artového nakladatelství wo-men Bára Baronová vydává slow-books. Sbírá ceny. A neustále posouvá své hranice.
