Každý důsledek má svou příčinu. Někdy viníka. Na vině spojeného blogu dnů 231, 230 a 229 je vinný víkend. Ani Úžasná Bára není stroj, tupě vykonávající svou práci každý den. Jsem jen člověk a můj víkend voní po burčáku a po víně.
Ráno jsem vstala, zavřela všechna okna a pustila topení. Je konec léta, aspoň po ránu, kdy teploty klesají k bodu mrazu. Ranní vstávání už není tak příjemné jako do vlahého letního rána, kdy jsem bosýma nohama čerpala energii z trávníku na zahradě. Vstávat do zimy je pro většinu lidí zachumlaných pod peřinou každodenní boj.
