Ze všech předsevzetí a postojů, kterých se snažím postupem času dosáhnout, mi aktuálně přijde nejzajímavější výzva: NEBUĎ LÍNÁ! Zdánlivě banální vzpomínka na dětství, kdy vás někdo neustále posílá něco dělat (běž se učit) nebo nedělat (běž spát) se totiž postupem času přetavila na úroveň filozofickou, ne nepodobnou hamletovskému BÝT, NEBO NEBÝT? Vždycky máte na výběr.
Úžasný blog
Bylo, nebylo. V dobách před Googlem si, milé děti, lidé psali dopisy. Pěkně ručně, vůbec ne stručně, na dopisní či jiný papír. Vkládali psaní do obálek a házeli do schránek na rohu ulice.
Máloco má na člověka takový vliv jako prostředí, v němž vyrůstal. Zvyky, otevřenost a atmosféra v rodině člověka ovlivní na celý život, ať už si to uvědomujeme či nikoliv.
Dnes je Mezinárodní den úsměvu. Člověk by se skoro zasmál, jaká výročí jsou lidé schopni vymyslet.
Přestala jsem psát.
Tvůrčí krize přišla v nejnevhodnější okamžik. Vymyslela jsem si svůj web. Zmermomocnila webmastera, aby na něm dělal v exponovaném čase před svou maturitou. Naučila jsem se ovládat další redakční systém. Měla jsem plán a nadšení. A po několika nadějných počátečních pokusech jsem prostě přestala psát. Zničehonic. Jakmile byly podmínky ke psaní kolem mne téměř ideální, něco ve mně se zaseklo. Seděla jsem před bílou stránkou v počítači a slova zůstávala uvnitř vřavy v mé hlavě. Ochromila mě největší tvůrčí krize, jakou jsem kdy zažila. A to já píšu stejně přirozeně jako dýchám. Tedy, psala jsem.
Ať se mnou souhlasíte nebo nesouhlasíte, já si myslím, že každý člověk je schopen neuvěřitelných věcí. Věcí, kterým nevěří ostatní, kterým nevěří ani on sám. A že od jejich objevení a využívání nás dělí právě jen ta mentální síla a víra v to, že dokážeme prakticky cokoliv.
Málokteré české slovo prošlo v posledních dvaceti letech takovým posunem významu jako zdánlivě neškodné slovo přítel – přítelkyně. Dříve spolu moje holka a můj kluk chodili, pak se vzali a byli z nich manželé. Moje stará a můj starý, v nejhorším případě. Můj muž a moje paní v tom nejlepším. Pak se třeba zase rozvedli, byli z nich ex-manželé, a znovu si vzali někoho jiného a byli z nich opět manželé a manželky. Kdo nespal s manželkou, měl milenku.
Nejsem dobrodruh. Nevydám se do neznámé země ani krajiny jen tak bez přípravy. Nelákají mě adrenalinové výstupy na visuté skály nebo divoká voda na raftu. Na seznamu mých tajných přání nenajdete noc v lese vedle srnčích bobků ani léto pod stanem. Natož abych chodila pro vodu ze studánky dva kilometry daleko a své potřeby vykonávala v blízkosti jehličí. Ostatně mé životní moudro zní: PŘÍRODA JE PRO ZVĚŘ.
Pokazil se mi vysavač. Nevysává, ale sám se přisává ke koberci. Pojezdové kolečko je prolomeno a dírou v bakelitu vzduch a s ním patrně i všechen nasávaný prach uniká v koncentrovanější podobě znovu do koberce. Píšu záměrně pokazil se mi, protože je to můj osobní vysavač, který ale zcela samozřejmě používám pro celou domácnost. Je to můj vysavač, můj vánoční dárek.
