Mým oblíbeným ročním obdobím je podzim. Ta část zvaná Babí léto, kdy je ještě teplo, ale stromy už se barví do zlata a do červena. Mám ráda i podzimní plískanice a mlhy a chůzi ve spadeném listí. Čím víc je ho pod nohama, tím líp. Dny se krátí a všechno se zpomaluje. Podzim je nejbližší mé nostalgické a romantické povaze. Tedy byl. Letos jsem se zamilovala do jara.
Úžasný blog
Evžen Huml v Chalupářích nosí svou rádiovku na hlavě ve dne i v noci. Geniálním vysvětlením této nezvyklosti je jeho věta, že mu prý stydne hlava. Smála jsem se této hlášce jako všichni celá léta. Pak jsem začala nosit rádiovku. A teď mi začala stydnout hlava.
Mé oblíbené sloveso je vymykati se. Dalo by se říci, s trochou nadsázky, že vymykání je můj životní úděl. A tak po roce stojím znovu před rozhodnutím oživit svůj blog. Restartovat svou úžasnost. Vrátit se k psaní postřehů a úvah, které se vymykají, s nadějí, že aspoň k některé z nich přimyknete. Úžasná Bára je zpět.
Špulku od niti pověšenou na krku jsem jako správná obdivovatelka Pipi nosila už od dětství. Verzi se zlatou nití jsem měla u maturity a na potítku si ji půjčovali i ostatní spolužáci. Svírali jsme ji v ruce a dodávala nám odvahu. Pipi se nikdy nevzdává, ať to vypadá jakkoliv beznadějně. A já se taky vzdávat nehodlám. Nikdy! Proto mám svou kouzelnou špulku pořád mezi šperky a můžete si klidně ťukat na čelo.
Se seriálem Božena vstoupila do našich životů i dávno zapomenutá staročeská jména, jako Kajetán (Tyl) nebo Bolemír (Nebeský), Dobromila (Rettingová), Svatopluk (Presl), Ignác (Thám). Z dob národního obrození známe i Šebastiána (Hněvkovského) či Klimenta (Klicperu). S podobnými jmény se v současnosti setkáváme jen zřídkakdy, ale móda se vždycky obrací do minulosti, aby oprášila a vynesla do popředí něco dávno zapomenutého a udělala z toho nový módní trend.
Pracovala jsem v životě už na řadě míst a pro spoustu různých společností a organizací. A jak to tak vypadá, výčet mých pracovních zkušeností ještě není ukončen. Aktuálně sbírám zkušenosti ve výrobě nízkoteplotních topných systémů. Je ze mě čerpadlářka.
Bláznivý, šílený, nenormální, děsivý, nekonečný. Tak popisovali rok 2020 lidé, kterým se život loni otočil nečekaným směrem. Už aby skončil, přáli si svorně. Já však budu na uplynulý rok vzpomínat s radostí a vděkem. Byl to rok, který mě vrátil domů ve všech významech tohoto slova.
Každý rok se slovní zásoba ve většině zemí rozšíří o nějaký nový pojem (nebo slovo v novém významu), který popisuje aktuální dění lokálního či světového charakteru. Vyhlašuje se „slovo roku“. Jaké bude to letošní?
Tak jako se lidé dělí na ty, co se sprchují večer, a na ty, co se sprchují ráno, případně na ty, co se sprchují pořád, tak se dají rozdělit lidé na fanatické vyznavače Vánoc, na zařeknuté odpůrce Vánoc a na ty, kteří žijí své běžné životy v prosinci stejně jako v srpnu. Tak schválně, do které skupiny byste se zařadili?
