Tak jsem se ještě stále nerozhodla, co bude s blogem, až countdown vyprší. Zatím jsem šťastná, že prší a kdyby pršelo až do dne #0, bylo by to naprosto úžasné.
Protože k čemu nám bude zdraví, které si pořád tak přejeme a chráníme, když si každý za domem bezhlavě napouští bazén pitnou vodou, a nás přitom zjevně čeká život na poušti?
Je 1. máj a lásky čas, takže si všechny stesky o příčinách a následcích a trvale udržitelném životě nechám pro sebe. U sebe by taky každý měl se změnami začít a nepeskovat druhé. Jsem šťastná, že máme na zahradě mnoho starých i nově nasazených kvetoucích stromů, pod kterými se můžeme dnes líbat. A to budeme stát ve vysoké trávě plné sedmikrásek a pampelišek a fialek a hluchavek. Přijde čas, kdy bude třeba zahradu posekat, ale do té doby u nás snad našly azyl všichni drobní tvorečci z okolí. A ten májový deštík udrží tráva určitě déle než vyprahlá země. Jinak byla má investice do nových gumáků naprosto naivní a zbytečná. (Jo tak proto byly ve výprodeji!)
Můj muž mi dnes ráno koupil kytici žlutých tulipánů, tak snad to u nás nebude vypadat jako po bitvě u Lipan (už si tu píseň broukáte?). Pak odešel do posilovny, kde bude funět v roušce. I když vzhledem k tomu, že snídal výluh z medvědího česneku, to bude určitě pro všechny bezpečnější. To já jsem vyhlásila den jako stvořený pro čtení, psaní, popíjení kávy. A tak jsem si hned po ránu na verandě zaškrtla v knize tento citát, který se mi moc líbí.
Udělejte si laskavost. Přestaňte si přát být někým jiným nebo mít to, co má někdo druhý. Místo toho si začnete vážit toho, kým jste, a bohatství, které už v životě máte.
To zní jako plán. Vždyť je první máj a lásky čas. Miluj bližního svého jako sám sebe, aspoň dokud nepřestane pršet a soused nevytáhne sekačku.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře. Buďte první!
Přidejte vlastní komentář