Obrůstat mechem znamená v lidské řeči ustrnout v nehybnosti. V přírodě je to jedna z forem života a ukazuje nám nejen cestu na sever.
Makroradost v mikrosvětě
Celý svět v zrnku písku zřít a nebe v polní květině,
nekonečno do dlaně uchopit, věčnost žít v pouhé hodině.
Když začnou na jaře pučet první stromy a rozkvetou jarní květiny, lidi fotí a fotí tu krásu jako blázniví. Dívám se na ně z okna, jak stojí u záhonů před kostelem v předpoklonu a hledají mobil. Já fotím taky. Jaro. I podzim. Strkám nos až k hlíně, abych získala lepší detail. Obyčejným foťákem nebo mobilem, žádné zrcadlovky. Žádné velké upravování. Příroda je dokonalá taková, jaká je. Úžasná. Tak kdybyste měli někdy chvilku zastavit se a pokochat se tou krásou, je tu pro vás rubrika Makroradost v mikrosvětě.
Zatímco ostatní íještě spí, vydávám se některá zázračná rána na známá i neznámá místa meditovat, protáhnout se, fotografovat. Všude je naprosté ticho, klid a mír. Neznám poetičtější začátek dne, s nohama mokrýma od ranní rosy a hlavou čistou jako nebe nad hlavou.
