Dlouhou dobu jsem na svůj milovaný web nesáhla. Pak jsem se zděsila toho, kolik prachu na něj spadlo a rozhodla jsem se pro celkovou rekonstrukci. Opravit či vyměnit vybavení, naleštit fasádu, vyhodit staré věci a udělat z Úžasné Báry moderní digitální knihovnu.

Jenže pak jsem začala otevírat staré články. A dopadlo to podobně jako moje návštěvy antikvariátu. Vejdete dovnitř s jasným plánem. Hledáte konkrétní titul. Jdete najisto. Jenže po chvíli stojíte v úplně jiném regálu a listujete knihou, kterou jste nikdy nehledali. A nakonec odcházíte s něčím úplně jiným, než pro co jste si přišli. Přesně to se mi stalo při pokusu uklidit deset let starý web.

Místo rekonstrukce jsem nacházela staré příběhy. Cesty, na které jsem skoro zapomněla. Lidi, které jsem potkala, a po kterých se mi od té doby stýská.

Blogy, které bych dnes napsala jinak. A také několik příběhů, ve kterých bych nezměnila ani o větu. Pak mi došlo, že Úžasná Bára vlastně není web v moderním slova smyslu. Je to místo, kde prostě nemůže být všechno dokonale srovnané do kategorií, protože ani já nejsem příliš srovnaná.

Úžasná je prostor, kde můžete strávit deštivé odpoledne a bloudit si tiše mezi články. Najdete tu 361 blogů a časem i všech 186 Zoufalcových zápisků. Ty nejstarší převedené z původního blogu nemají fotografie, tak musím nějak vymyslet, co k nim připojit za obrázky, abych je mohla zveřejnit.

Velká rekonstrukce se tedy nekoná. Upřímně, ulevilo se mi.

Občas sem přidám nový Zoufalcův zápisek. Protože Zoufalec je moje srdcovka, nejstarší zápisky bez fotek jsou z roku 2011. Občas přidám nový blog. Občas sem zavane trochu průvanu. Jinak ale nechám tenhle starý dům stát tak, jak stojí.

A pokud se tu někdy ztratíte, berte to jako součást programu.

Vstupné je zdarma, tak se prostě jen bavte.