Začínají se za mnou trousit návštěvy prvních odvážlivců, kteří se nebojí vidět mě v přírodním provedení bez příkras. Například ve vygajdaných pyžamových kalhotách nad kotníky, s levou kapsou ležérně vyhřezlou. Jejich největší výhodou je, že jdou snadno stahovat a vytahovat, a estetika teď musí stranou. Na kapsu nedosáhnu.
Neukrojím si chleba. Neotevřu žádný obal, ba co hůř, ani žádnou láhev. Nedokážu si udělat culík. Nazouvání levé ponožky mi zabere většinu dopoledne. A pokud jde o hygienu, žínka je můj přítel nejvěrnější. Život jednoruč v ortézovém postroji není úplně snadný.
Už se vám někdy stalo, že se ve vteřině váš život převrátil a všechno bylo jinak? Mně už několikrát. Tentokrát jsem zakopla doma o houpací křeslo a letěla hlavou proti zasklené knihovně. V poslední chvíli jsem uhnula a dopadla na rameno, a to celou vahou své osobnosti.
