Sobota 1. července večer
Po návratu z Washingtonu je zase všechno při starém už po prvním nadechnutí. Je sobota večer a všichni jsou namačkaní v Midtownu tak, že se prakticky nedá projít ulicemi. Další hotel máme u Herald Square úplně v centru...
Sobota 1. července
Ráno jsem opět vstala v pět a napsala Zoufalce. A pak jsem si ještě chvilku zdřímla, protože únava narůstá a vyčerpání z bolesti při každém došlápnutí mění mé mimické vrásky v hluboké rýhy. Všichni už máme na nohou puchýře a...
Pátek 30. června
Je to poprvé za třicet let, co neslavím narozeniny svého muže s ním. Malujeme mu s Megís vzkaz do písku na pobřeží a posíláme aspoň virtuální přání. Jsme ve Washingtonu, kolébce americké státnosti.
Jarda, který už kandidoval v...
Čtvrtek 29. června
Díky časovému posunu ještě stále vstáváme poměrně lehce a poměrně časně. Já mám svá úžasná rána od kuropění a věnuji je stahování fotek a psaní Zoufalce, takže večer mi pak docházejí síly dřív než ostatním (nebo je to věkem...
Středa 28. června
Time Square je srdcem Manhattanu, a když si na něm dáte espresso silné jako ženská noha u prdele a zapijete ho stejně silným černým čajem, musí si cholerici jako Jarda vzít svůj prášek na tlak. Každopádně dopolední zážitek z...
Úterý 27. června v noci
Pokaždé, když uvidím někde brooklynský most, vzpomenu si na to, jak jsme tady seděli. Cahla, který si obrázek nočního brooklynského mostu s výhledem na Lower Manhattan jako dítě skládal z puzzle, je prostě okouzlen...
Úterý 27. června 2017
Popsat dnešní dopolední program bude hodně těžké. Ne proto, že by toho bylo tolik, ale hlavně proto, že se vlastně nestalo nic. Sedíme ve vlaku ze stanice Tottenville na Staten Islandu a čeká nás další hodina cesty přes celý...
Je pět hodin ráno místního času. Ležím v šatech z letadla v posteli v hotelu, jehož jméno ani neznám. V pokoji pro dva spíme čtyři, Jarda mezi postelemi, pro kufry není kudy projít do koupelny. Přesto se cítíme jako v ráji. Nechybělo málo a spali...
