Ahoj. Co teď děláš? To je nejčastější začátek rozhovoru s kýmkoliv za poslední tři roky. Kromě rodiny a blízkých přátel, samozřejmě. Ti dobře vědí, že nedělám nic a jsem s tím v pohodě. Když to řeknu cizím lidem, zírají na mě jako na blázna.
Úžasný blog
V dnešní době vulgarismů, zkratek, emotikonů a rezignace na gramatické jevy v češtině jsemse rozhodla vrátit ke klasikům. Čtu staré romány a knihy, které jsem milovala jako studentka. Dívám se na staré filmy, zoufale neakční a místy tak hluboké, že při nich nemůžu chroupat chipsy, aby mi neutekla klíčová věta. Snažím se rozpomenout na ten pocit, když slyšíte zpívat stříbrný vítr.
Po čem se mi bude stýskat po odjezdu z Prahy? Po přehršli možností, kam jít, co vidět a co zažít. Po tichu a klidu rezidenčního bytu. Po společných prožitcích s tisíci jinými lidmi na divadle i na hokeji. A hlavně po svobodě být sama sebou.
Smetana, nebo Dvořák? Pro mě vždycky Antonín Dvořák. Vždycky. Ale musím říct, že v průběhu svého pražského macerování v kultuře jsem už dvakrát slízla i Smetanu. A ještě jsem se olízla!
Tak jsem se dnes chystala do divadla, které je na programu až zítra. Naštěstí jsem to zjistila včas, když jsem kontrolovala začátek představení. Co s načatým večerem? To byste se asi divili.
To si tak sedíte ve žlutém ušáku ve své dočasné laskavé pražské rezidenci, pracujete a za oknem najednou stíhačky. Napřed burácení motorů a pak se podívám z okna a co myslíte. Byly tam! Přímo v mém zorném úhlu.
Když přijedete z malého města do velkoměsta, počet pošuků na metr čtvereční se výrazně zvýší. Jsem stále ve střehu. Pozoruju, bavím se, bojím se. A nasávám inspiraci plnými doušky. Projekt Zachraňte Úžasnou Báru pokračuje.
Stačí pár šedých zimních měsíců bez většího povyražení a slunečního svitu a cítím, že uvadám. Jak vtipně poznamenala moje dcera, máme doma Bídnou Báru. Nic mě nebaví. Na nic se netěším. A taky mně ubývá sil. Je nejvyšší čas spustit záchrannou akci.
Moje pokrevní rodina má zálibu v citování dětských říkanek. Specialistou na ně byl zejména náš tata. I v nemoci mu v paměti zůstaly některé vtipné verše, ze kterých se staly okřídlené průpovídky. Používáme je doma dost často, a tak je tata svým způsobem pořád s námi.
