Kdybych měla shrnout jednou větou svůj dojem z knihy Terapie sdílením, zněla by asi takto: Díkybohu, že už nejsem mladá. Teda tak mladá, aby se mi na telefonu mohla objevit jakákoliv zpráva z rozchodových sms, zachycených v této knize.
ZMĚNA patří k nejčastějším slovům, se kterými se v poslední době setkáváme. Zatímco dříve bylo snem udržet si v životě status quo, dnes je to snaha stále něco měnit. Je zajímavé, že nikdo si nepřeje změnu k horšímu. Přitom právě taková změna by mohla žadateli velmi rychle ukázat, jak skvěle se měl, než začal toužit po změně. Po nové práci, po nové ženě – muži, po nové postavě, nové kabelce, novém nosu, ideálně po novém životním stylu.
Když začnou na jaře pučet první stromy a rozkvetou jarní květiny, lidi fotí a fotí tu krásu jako blázniví. Dívám se na ně z okna, jak stojí u záhonů před kostelem v předpoklonu a hledají mobil. Já fotím taky. Jaro. I podzim. Strkám nos až k hlíně, abych získala lepší detail. Obyčejným foťákem nebo mobilem, žádné zrcadlovky. Žádné velké upravování. Příroda je dokonalá taková, jaká je. Úžasná. Tak kdybyste měli někdy chvilku zastavit se a pokochat se tou krásou, je tu pro vás rubrika Makroradost v mikrosvětě.
Občas je dobré pročíst si staré příspěvky a ověřit si, jestli obstojí v čase. Jedním z nejčtenějších blogů na původních Zoufalcových zápiscích byl tento příspěvek z léta 2011. Jak se vám líbí o sedm let později?
Majitelka artového nakladatelství wo-men Bára Baronová vydává slow-books. Sbírá ceny. A neustále posouvá své hranice.
Jsem od dětství náruživá čtenářka. Miluju knihy, jejich vůni, ohmatané hřbety, staré poznámky vepsané tužkou na okraj stránek. Miluju knihy tak, že nejsem ochotna se o ně dělit s nikým, opravdu s nikým. Občas musím nějakou půjčit, protože by vypadalo blbě, kdybych řekla ne někomu blízkému, ale srdce se mi svírá. Buď mi ji zapomene vrátit, nebo ji očte nebo ji pomalují děti.
Pondělí 30. dubna
Každá legrace a každá dovolená jednou skončí, zvláště jde-li o prodloužený víkend. Takže balíme saky paky a vydáváme se na cestu zpět do Londýna. Padají dotazy, zdali si cestu ještě někdy zopakujeme, ale Jarda nás vyvádí z omylu...
Neděle 29. dubna 2018
Někdy stačí malá, drobná příhoda, a celý den se člověk může dosyta smát a pochechtávat, kdykoliv si na tuto příhodu vzpomene. Dnes se nám o nekonečnou zábavu postaral Jarda. "Dejte mi ještě dva dny, a můžu v Anglii taxikařit...
